Pavel Voborský

Víte, co znamená, že člověk něčeho dosáhnul? Že si opravdu zaslouží obdiv druhých? Že ostatní mohou o něm říci, že tento člověk opravdu něco dokázal? Já na to mám svůj vlastní názor. Nechci nikomu vnucovat, že je za každou cenu správný a jakýkoliv jiný je špatný. Rád si přečtu i jiné názory a jsem ochoten případně i ustoupit.

Představte si dva malíře. První z nich namaloval desítky nádherných obrazů a druhý jen několik, které nikoho pořádně nezaujmou. Pokud se budeme dívat jen na jejich obrazy, určitě se shodneme na tom, že ten první opravdu něčeho dosáhnul a ten druhý ne. Dobře, ale obrazy jsou věcí vkusu. Třeba se za pár let těch několik obrazů druhého malíře proslaví. Navíc nevíme, zda ten druhý třeba nebyl ještě úspěšný spisovatel. Z tohoto hlediska to tedy posuzovat nemůžeme.

Museli bychom tedy srovnávat úplné životy dvou lidí, abychom mohli říct, který z nich toho více dokázal. Když si představíme doktora, který zachránil život spoustě lidí a pak alkoholika, který někoho zabije a skončí ve vězení, asi nás také nejprve napadne, že onen doktor něčeho za svůj život dosáhnul, kdežto ten druhý nikoliv. Můžeme to ale takto posuzovat?
(more…)

Jak už jsem v předchozích článcích uvedl, Atmel 2051 (budu používat tento zkrácený název namísto složitějšího AT89C2051) je můj oblíbený mikrokontrolér. Zdůvodňoval jsem také, proč jej mám tak rád. Nyní se pokusím napsat jeho základní popis, který by mohl pomoci těm, kteří mají také rádi elektroniku a rádi by začali pracovat s mikrokontroléry. Rovněž může být přínosem pro ty, co by rádi přešli na tento mikrokontrolér.

Kam Atmel 2051 zařadit?

Atmel 2051 patří do rodiny MCS-51 (či MCS51, jak kdo chce), do níž patří legendární 8051. Jedná se o mikroprocesorovou řadu vyvinutou firmou Intel již v roce 1980, což znamená, že zanedlouho oslaví 30 let. Jedná se tedy o trochu historické zařízení, které však má přes své stáří stále co nabídnout. Dnes je stále vcelku rozšířen a to zejména díky značné oblibě u návrhářů. Jeho hlavním konkurentem jsou mikrokontroléry PIC od firmy Microchip, které je hojně užíván zejména v USA. Atmel 2051 postačí pro vytváření méně náročných aplikací, pokud vás však budou jeho možnosti omezovat, nabízí se použití novějšího, a tudíž i v některých ohledech lepšího, mikrokontroléru Atmel AVR, jehož architektura a instrukční sada navazuje na řadu MCS-51.
(more…)

Nedávno jsem napsal článek, ve kterém jsem popisoval výhody mikrokontroléru Atmel 2051 (AT89C2051). Ovšem zmiňoval jsem i nevýhodu, kterou může být menší počet pinů. Celý obvod jich má 20, avšak jako vstupně/výstupní brány jich je použito jen 15. Záleží jen na tom, k čemu potřebujete mikrokontrolér použít. Pokud to bude něco jednoduchého, může vám stačit klidně jeden či dva piny, ale v případě, že budete chtít budit nějaký displej, počet pinů už vám stačit nemusí. Navíc mikrokontrolér nelze příliš proudově přetěžovat, takže je lepší použít k tomuto účelu jiný obvod. Popíšu tedy způsob, kterým lze jednoduše mikrokontrolér rozšířit.

Posuvný registr

Posuvný registr pracuje v podstatě jako sérově/paralelní převodník, anglicky SIPO (Serial In-Parallel Out). S oblibou používám obvod 74HCT595, z něhož lze odebírat na jednom výstupu okolo 35 mA a ztrátový výkon celého obvodu činí asi 500 mW. Lze jím tedy třeba rozsvěcovat svítivé diody (LED) nebo budit segmentový displej. Navíc obsahuje i výstup určený pro kaskádní řazení obvodů, takže za pomoci čtyř vodičů můžete budit třeba 32 zařízení (a klidně i více). Nevýhodou je samozřejmě nárůst ceny, avšak tyto obvody nejsou příliš drahé. Dále musíme brát v potaz, že při buzení zařízení přímo mikrokontrolérem by bylo zapotřebí použít ještě tranzistor, který u tohoto obvodu nepotřebujeme, spokojíme-li se s jeho výstupním proudem. Další nevýhodou je snížení výkonu zařízení, jelikož data jsou odesílána sériově, takže odesílání zabere několik výpočetních cyklů, avšak to můžeme v případě jednoduchých výrobků zanedbat.
Jinak existuje i protějšek k tomuto obvodu, který slouží k rozmnožení vstupů. Jedná se o paralelně/sériový převodník (PISO), jehož představitelem je například obvod 4021. I ten jistě nalezne v některých případech své využití, avšak není to tak často, jako je tomu u sérově/paralelního převodníku.

Použití těchto obvodů možná časem popíšu, až zde budu zveřejňovat své výtvory založené na mikrokontroléru Atmel 2051.

Asi by bylo od věci si nejprve říci, co vlastně zkratka PCB znamená, jelikož to nemusí nutně vědět ani ti, kteří s tím pracují, protože se jedná o zkratku vytvořenou z anglických slov. V českém jazyce se užívá pojem DPS, což je zkratka pro „deska plošných spojů“; v anlgičtině je to „printed circuit board“. Jedná se skutečně o jakousi desku, která je zpravidla vytvořena z jakéhosi laminátu a vrstvičky mědi, jež je nanesena v cestičkách, které vodivě propojují jednotlivé elektronické součástky, které se na desku připájí pomocí cínu. A právě o návrhu těchto cestiček se chystám hovořit.

Programů na tvorbu PCB je celá řada, avšak jen několik jich dosahuje opravdových kvalit. Mezi nejznámější patří asi OrCAD a EAGLE. Oba jsou však placené a stojí spoustu peněz. Jsou sice opravdu velice kvalitní, nicméně běžný domácí uživatel zpravidla nevyužije pokročilé funkce, které tyto programy nabízí. Navíc jejich ovládání není zrovna nejsnadnější a je třeba si na ně zvykat. Jsou však i programy zadarmo, které pro jednodušší návrhy zpravidla postačí. Je jich docela dost, avšak některé nenabízejí dostatečné množství funkcí, jsou nestabilní nebo mají složité ovládání. Jednou jsem potřeboval navrhnout PCB, avšak omrzelo se mi klasické kreslení na papír, jenž je velice neefektivní, tak jsem se poohlédl po programech na tvorbu PCB. Po delším hledání jsem narazil na program, který je zadarmo, má jednoduché ovládání a spoustu funkcí.

(more…)

Jestli něco opravdu nemám rád, tak je to školský systém. Nevím, jestli je to v jiných zemích nějak lepší, ale český školský systém mi rozhodně nevyhovuje. Chápu sice, že by to jinak asi ani moc dobře nešlo, ale i tak ho nemám rád. Co mi vadí opravdu nejvíc, je učení se věcí nazpaměť. Je sice pravda, že dnešní „moderní“ školství je už více zaměřeno na samostatné myšlení a na logické uvažování, jenže nakonec to stejně vypadá tak, že jsem nucen sedět nad sešitem a učit se neskutečné množství věcí nazpaměť. Jsou lidé, kterým to vyhovuje. Třeba jsou líní přemýšlet nebo dokonce na přemýšlení moc nejsou a jde jim lépe učení se zpaměti. Chápu to, avšak já mezi ně rozhodně nepatřím. Opravdu netoužím po tom, abych někomu dokazoval, že se dokážu naučit tolik a tolik stránek. Nemám rád školský systém, nemám rád školy. Studia na vysoké škole jsem po několika měsících nechal, protože mi vysoká škola prostě nevyhovuje. Vždy jsem bral školu jako okrajovou záležitost, rozhodně jsem ji nestavěl na první místo, jenže na vysoké škole by mi to už neprošlo a já tohle měnit nehodlám. To znamená, že už možná studovat nebudu.

Je za tím však jedno veliké „ale“. Školy nemám rád, to je pravda, jenže doposud jsem na ně pohlížel jen očima studenta. Dnešním dnem se to však zásadně mění. Nastoupil jsem totiž do svého úplně prvního zaměstnání. A hádejte kde? Na škole. Přesněji řečeno na střední odborné škole, kde dělám správce počítačové sítě. Po prvním dni mám z tohoto zaměstnání vcelku dobrý pocit a je to snad poprvé, kdy jsem na školu nehleděl s nenávistí. A navíc je to poprvé, kdy mi za pobyt ve škole platí! Tím, že jsem předčasně ukončil vysokou školu, jsem si myslel, že se jí nadobro zbavím. Ale ne vždy je všechno co považujeme za naprosto špatné a nepřijatelné skutečně takové, jak se zdá. Někdy nás život skutečně překvapí, že se až sami divíme, co všechno se může vůbec stát.

Upřímně řečeno mě do dneška také ne a asi bych si ťukal na čelo při přečtení takové otázky. Ale nebojte se, nebudu se tady snažit stvořit mutanta ze sci-fi filmů. Chci se totiž zmínit o mém pevném disku, který včera odpoledne začal takovéto zvuky vydávat. Nejprve začal divně syčet, pak cvrlikat a nakonec cvakat jako metronom, dokonce včetně časové pravidelnosti. K mému štěstí nebyla na tomto disku zrovna data, protože ta jsem přemístil na nový a větší disk, a onen nešťastný disk měl sloužit pro zálohování dat, k čemuž zatím ale ještě nedošlo. Ale to ještě není všechno! Na tento disk byla záruka 36 měsíců a ta měla skončit asi za týden, takže to bylo jak načasované.

Nerad dělám reklamu, ale v tomto případě si ji neodpustím. Když jsem dneska disk zanesl na reklamaci, tak jsem byl obsloužen příjemným mladým pánem, který vyplnil pár údajů do počítače, disk si prohlédl, zkusil zapojit (trochu se pousmál nad zvuky, které se z něj linuly) a hned mi nabídl, že si můžu vybrat nějaký jiný disk se stejnými parametry, protože tamten se už nevyrábí.

Před nedávnem jsem v tomto obchodě (prozradím, že se jedná o firmu Czech Computer, se kterou mám výborné zkušenosti) reklamoval i operační paměť (RAM), kterou mi hned vyměnili a ani ji nějak netestovali. Pouze jsem jim řekl, že během testu vykazuje chyby a to jim stačilo. Musím říct, že mi udělá radost, pokud někde narazím na vstřícné zaměstnance, kteří se na mě usmějí a vše se mnou dohodnou v klidu a vstřícně. Docela mi to zlepší náladu a usnadňuje to celý průběh nakupování či vyřizování.

Myslím si, že asi značná část čtenářů neví, co si pod tímto nadpisem představit. Jedná se o pojem, který patří mezi ty odborné a bude něco říkat jen určité skupině lidí. Mohl bych tedy tento článek napsat jen pro ně, ale to mi přijde být zbytečné. Proto se pokusím jej napsat tak, aby byl alespoň trochu přínosný i pro ostatní.

Co je to tedy ten Atmel 2051? Atmel je firma, která vyrábí elektronické součástky. Atmel 2051 či přesněji AT89C2051 je mikrokontrolér, který patří do řady MCS-51, vyvinuté firmou Intel.

(more…)

Je neděle 9. března 2008. Venku je docela hezky, ale já jsem zrovna nemocný, takže se léčím a jsem zalezlý u počítače (i když to bych stejně byl, i kdybych byl zdravý). Po krátkém testování jsem se rozhodl spustit naostro svůj blog. S psaním blogu nemám zatím žádné zkušenosti, ale snad nebude vadit. Hlavní je o něčem psát, ne? Sice ještě nemám promyšlené, jaké články se tu budou objevovat, to se ukáže časem. Mám ovšem vcelku pestré zájmy, takže to snad nebude tak těžké. Takže pokud překonám lenost, tak se určitě pokusím ostatní obohatit o své zkušenosti, zážitky, názory a kdoví co ještě. Co se zájmů týče, tak o nich se můžete dozvědět více na stránce „O mně“. Jakékoliv názory či připomínky rád uvítám (můžete je psát přímo v komentářích u daného článku nebo na moji e-mailovou adresu).