Pavel Voborský

V poslední době jsem nalezl zálibu ve psaní skriptů a jednoduchých programů. K tomuto účelu jsem používal program AutoHotkey, který je vlastně jakousi utilitou pro psaní maker a skriptů (zejména v oblasti klávesových zkratek) pro operační systémy Microsoft Windows. Má svůj vlastní programovací jazyk (či spíše skriptovací), a má opravdu široké možnosti. Lze jí například ovládat grafické rozhraní systému, pracovat se soubory, ale také třeba volat funkce z dynamických knihoven (dll). Pomocí tohoto programu jsem vytvořil několik skriptů a jednoduchých programů (dají-li se tyto výtvory považovat za programy). Například jsem vytvořil skript, který ovládal jednoduchou hru, která simuluje rybaření (přesněji muškaření). Tento skript umí například nahodit, vylovit rybu, když zabere, nakoupit nové vybavením když je dostatek peněz apod. Další výtvor (tentokráte už jednoduchý program) sloužil k přeházení znaků ve slovech kromě prvního a posledního znaku. Tento program jsem napsal na kolegův popud, protože si přál takovýmto způsobem napsat na svůj web jeden článek…

Možná je toto hezký úvod, ale zatím nijak nesouvisí s nadpisem tohoto článku. Co se jím tedy snažím naznačit?

Zobrazit zbytek článku »

V minulém článku mého seriálu o mikrokontroléru Atmel 2051 jsem se zmiňoval o zvláštní části paměťového prostoru, kterou je speciální funkční registr (SFR). Je to vlastně část paměti, nacházející se mezi adresami 80h a FFh, kde se umisťují důležité informace pro jednotlivé činnosti mikrokontroléru.

Akumulátor (česky střadač)

Akumulátor je základním registrem snad všech běžně používaných mikroprocesorů. Je využíván při provádění aritmetických a logických operacích a je využíván jako cílový i zdrojový registr. Značí se většinou A nebo případně ACC (záleží na instrukci).

Registr B

Registr B je používán při operacích násobení a dělení, jinak jej lze využít jako běžný registr.

PSW (Program Status Word)

Jedná se o registr složený z osmi bitů, z nich jeden není využit.

Zobrazit zbytek článku »

Dnes ráno jsem zažil opravdu příjemné překvapení, které mi takříkajíc vyrazilo dech. Mám totiž trochu horší zrak, sice ne nějak moc, mám přibližně -1,25 dioptrií, ale i tak nevidím úplně ostře. Dříve jsem nosíval brýle, ale na ty jsem si nedokázal ani po roce pořádně zvyknout, a tak jsem asi před rokem vyzkoušel kontaktní čočky a musím říct, že mi zcela vyhovují. Je s nimi sice více práce a možná že i vyjdou dráž, avšak když si na ně člověk zvykne, nedá na ně dopustit. Brýle mi překážely v pohybu a omezovaly periferní vidění. S kontaktními čočkami mám pocit, jako kdybych viděl úplně normálně. Necítím je v očích a vidím ostře. Rozhodně bych je doporučoval nositelům brýlí alespoň vyzkoušet. Každému sice nevyhovují, ale kdo je nezkusí, těžko může vědět, jestli by pro něj nebyly tou správnou volbou.

Zobrazit zbytek článku »

Někdy v březnu či únoru roku 2006 jsem napsal článek, v němž jsem se snažil popsat svůj názor na lásku. Dnes bych jej určitě už naspal trochu jinak, možná líp, ale stále s ním víceméně souhlasím. Od doby, kdy jsem ho psal, se toho v mém životě spousta věcí změnila a i leccos jsem prožil, avšak přesto je můj názor na věc pořád stejný, či dokonce jsem se v něm utvrdil. Článek má sice podivný název, ale snažím se jím upozornit na skutečnost, která mnoha lidem v dnešní době zbytečně uniká.

Zobrazit zbytek článku »

Paměťový prostor mikrokontroléru Atmel 2051 můžeme rozdělit na paměť dat a paměť programu, což ostatně plyne ze samotné konstrukce (Harvardská architektura). Na rozdíl od mikrokontroléru Atmel 8051 nelze připojovat externí paměťové zařízení.

Paměť programu

Jak jsem se již jednou zmiňoval, existují dva mikrokontroléry, které jsou takřka shodné jako Atmel 2051 pouze s tím rozdílem, že mají jinou velikost paměti programu. Jedná se o AT89C1051 (s jedním KB paměti programu) a o AT89C4051 (ten má paměť programu o velikosti 4KB). Jinak mezi nimi není vůbec žádný rozdíl. Já se však těmto dvěma modifikacím věnovat nebudu, jelikož to považuji za zbytečné.

Zobrazit zbytek článku »

Poslední dobou začínám opravdu přemýšlet nad tím, jestli si člověk opravdu dokáže vážit toho, co má. Každou sekundou umírá na světě spousta lidí a mnozí z nich na snadno léčitelné nemoci či hladu. Pokud bychom se však podívali do tváří malých černošských dětí, které nemají co do úst, viděli bychom častokráte krásný upřímný úsměv, který je projevem opravdového štěstí. Ano, u lidí, kteří nemají v podstatě nic, pokud to bereme z pohledu na jejich majetek. Dokonce mají nedostatek. Ale jejich bohatství je někde jinde. Dokáží se radovat z naprostých maličkostí, které nám připadají být naprosto všední. Potěší je pohled na vycházející slunce, který nás nechává chladnými.

Minimální mzda v České republice činí nějakých osm tisíc korun. V porovnání s jinými zeměmi jako je Německo, Spojené království, Francie či USA je to naprosto směšná částka. Stejně tak pokud srovnáme průměrnou mzdu. Ale pokud se podíváme na obyvatele těchto zemí, můžeme říci, že jsou opravdu šťastní? Častokráte se trápí kvůli naprostým zbytečnostem. Spousta Američanů ročně spáchá sebevraždu jen kvůli tomu, že se bojí o svůj život! A to je jen jeden z mnoha důvodů. Kolik obyvatel vyspělých zemí navštěvuje psychologa či dokonce končí na psychiatrii? A to nemluvím o tom, že při jejich vyšších mzdách a mnohdy i nižších cenách jim přesto připadají být některé věci drahé.

Zobrazit zbytek článku »

Po napsání předchozího článku, který se věnoval základnímu popisu mikrokontroléru Atmel 2051 jsem se rozhodl, že se budu tomuto mikrokontroléru věnovat podrobněji. Každé jeho důležité části budu věnovat samostatný článek, který se pokusím napsat co možná nejvýstižněji, aby poskytl všechny potřebné informace a zároveň nebyl zbytečně obsáhlý.

Pro začátek by asi bylo nejvhodnější si popsat tento mikrokontrolér z vnějšího pohledu. Již několikrát jsem uvedl, že se jedná o integrovaný obvod, který obsahuje 20 pinů (nožiček, vývodů). Jednotlivé piny integrovaného obvodu jsou očíslovány a jednotlivá čísla jdou popořadě za sebou. Pin s číslem jedna začíná poblíž klíče. Klíčem se rozumí buď malá tečka, která je umístěna vedle prvního pinu nebo půlkruhovitá prohlubeň, vůči níž je pin s číslem jedna umístěn nalevo. Dále číslování pokračuje proti směru hodinových ručiček.

Zobrazit zbytek článku »

Víte, co znamená, že člověk něčeho dosáhnul? Že si opravdu zaslouží obdiv druhých? Že ostatní mohou o něm říci, že tento člověk opravdu něco dokázal? Já na to mám svůj vlastní názor. Nechci nikomu vnucovat, že je za každou cenu správný a jakýkoliv jiný je špatný. Rád si přečtu i jiné názory a jsem ochoten případně i ustoupit.

Představte si dva malíře. První z nich namaloval desítky nádherných obrazů a druhý jen několik, které nikoho pořádně nezaujmou. Pokud se budeme dívat jen na jejich obrazy, určitě se shodneme na tom, že ten první opravdu něčeho dosáhnul a ten druhý ne. Dobře, ale obrazy jsou věcí vkusu. Třeba se za pár let těch několik obrazů druhého malíře proslaví. Navíc nevíme, zda ten druhý třeba nebyl ještě úspěšný spisovatel. Z tohoto hlediska to tedy posuzovat nemůžeme.

Museli bychom tedy srovnávat úplné životy dvou lidí, abychom mohli říct, který z nich toho více dokázal. Když si představíme doktora, který zachránil život spoustě lidí a pak alkoholika, který někoho zabije a skončí ve vězení, asi nás také nejprve napadne, že onen doktor něčeho za svůj život dosáhnul, kdežto ten druhý nikoliv. Můžeme to ale takto posuzovat?
Zobrazit zbytek článku »

Jak už jsem v předchozích článcích uvedl, Atmel 2051 (budu používat tento zkrácený název namísto složitějšího AT89C2051) je můj oblíbený mikrokontrolér. Zdůvodňoval jsem také, proč jej mám tak rád. Nyní se pokusím napsat jeho základní popis, který by mohl pomoci těm, kteří mají také rádi elektroniku a rádi by začali pracovat s mikrokontroléry. Rovněž může být přínosem pro ty, co by rádi přešli na tento mikrokontrolér.

Kam Atmel 2051 zařadit?

Atmel 2051 patří do rodiny MCS-51 (či MCS51, jak kdo chce), do níž patří legendární 8051. Jedná se o mikroprocesorovou řadu vyvinutou firmou Intel již v roce 1980, což znamená, že zanedlouho oslaví 30 let. Jedná se tedy o trochu historické zařízení, které však má přes své stáří stále co nabídnout. Dnes je stále vcelku rozšířen a to zejména díky značné oblibě u návrhářů. Jeho hlavním konkurentem jsou mikrokontroléry PIC od firmy Microchip, které je hojně užíván zejména v USA. Atmel 2051 postačí pro vytváření méně náročných aplikací, pokud vás však budou jeho možnosti omezovat, nabízí se použití novějšího, a tudíž i v některých ohledech lepšího, mikrokontroléru Atmel AVR, jehož architektura a instrukční sada navazuje na řadu MCS-51.
Zobrazit zbytek článku »

Nedávno jsem napsal článek, ve kterém jsem popisoval výhody mikrokontroléru Atmel 2051 (AT89C2051). Ovšem zmiňoval jsem i nevýhodu, kterou může být menší počet pinů. Celý obvod jich má 20, avšak jako vstupně/výstupní brány jich je použito jen 15. Záleží jen na tom, k čemu potřebujete mikrokontrolér použít. Pokud to bude něco jednoduchého, může vám stačit klidně jeden či dva piny, ale v případě, že budete chtít budit nějaký displej, počet pinů už vám stačit nemusí. Navíc mikrokontrolér nelze příliš proudově přetěžovat, takže je lepší použít k tomuto účelu jiný obvod. Popíšu tedy způsob, kterým lze jednoduše mikrokontrolér rozšířit.

Posuvný registr

Posuvný registr pracuje v podstatě jako sérově/paralelní převodník, anglicky SIPO (Serial In-Parallel Out). S oblibou používám obvod 74HCT595, z něhož lze odebírat na jednom výstupu okolo 35 mA a ztrátový výkon celého obvodu činí asi 500 mW. Lze jím tedy třeba rozsvěcovat svítivé diody (LED) nebo budit segmentový displej. Navíc obsahuje i výstup určený pro kaskádní řazení obvodů, takže za pomoci čtyř vodičů můžete budit třeba 32 zařízení (a klidně i více). Nevýhodou je samozřejmě nárůst ceny, avšak tyto obvody nejsou příliš drahé. Dále musíme brát v potaz, že při buzení zařízení přímo mikrokontrolérem by bylo zapotřebí použít ještě tranzistor, který u tohoto obvodu nepotřebujeme, spokojíme-li se s jeho výstupním proudem. Další nevýhodou je snížení výkonu zařízení, jelikož data jsou odesílána sériově, takže odesílání zabere několik výpočetních cyklů, avšak to můžeme v případě jednoduchých výrobků zanedbat.
Jinak existuje i protějšek k tomuto obvodu, který slouží k rozmnožení vstupů. Jedná se o paralelně/sériový převodník (PISO), jehož představitelem je například obvod 4021. I ten jistě nalezne v některých případech své využití, avšak není to tak často, jako je tomu u sérově/paralelního převodníku.

Použití těchto obvodů možná časem popíšu, až zde budu zveřejňovat své výtvory založené na mikrokontroléru Atmel 2051.